Hlučnost spotřebičů - co jste nevěděli o decibelech

Hlasitost a decibely

Určitě jste již mnohokrát slyšeli nebo četli o tom, že určitý spotřebič, stroj, hlas, zvíře či jakýkoliv jiný zdroj zvuku vydává určitý počet decibelů. Existují například i různá nařízení vlády stanovující limity hluku za určitých podmínek. Myslíte si, že 29 dB zní jako poměrně dost hlasitý, nebo naopak málo hlasitý zvuk? Bez kontextu a bližší znalosti si lze jen těžko představit, o jakou hlasitost vlastně jde.

Decibely jsou komplexnější měrnou jednotkou, než se může na první pohled zdát. Pojďme si v této oblasti udělat alespoň trochu jasno.

Trocha fyziky

Pro pochopení principu měření hlasitosti je nutné se alespoň okrajově a zjednodušeně podívat se na tuto problematiku z pohledu fyziky. Neděste se, nemusíte tuto část nutně číst, ale zásadně vám pomůže v pochopení problematiky zvuku a decibelů. Ve své podstatě se nejedná o nic naprosto nepochopitelného.

Zvuk se šíří vlnami. Tyto vlny přenášejí energii, která roste s frekvencí (tedy výškou) a s amplitudou (tedy hlasitostí). Pro lidský sluch je však také důležité rozptýlení zvukových vln v prostoru. Proto i když sluchátka v uších hrají mnohem tišeji než například velké reproduktory, pro sluch člověka mohou být mnohem nebezpečnější, protože veškerý zvuk se šíří přímo do ušního bubínku. Vzhledem k miniaturní ploše bubínku (cca 50 mm2) a jeho vnitřní části, která zpracovává zvukové vlny na signál čitelný mozkem (cca 3 mm2) stačí pouze nepatrný výkon zvuku, aby naskakovaly obrovské hodnoty intenzity zvuku na takto malou plochu.

Intenzita zvuku se vypočítá jako: I = P/S	I … intenzita zvuku (W/m2)
	P … výkon zvuku (W)
	S … plocha, kterou zvukové vlny procházejí (m2)

Intenzita zvuku je definována podílem výkonu zvukového vlnění a plochy, kterou vlnění prochází. V kontextu lidského sluchu může tato veličina nabývat velmi nesrozumitelných hodnot velkého rozsahu. Práh slyšitelnosti má hodnotu 10-12 W/m2, neboli 0,000 000 000 001 W/m2. Práh bolesti má pak hodnotu 1 W/m2. Jak vidíte, rozsah mezi těmito hodnotami je obrovský a poměrně nepřehledný. Proto vznikla jednotka decibel.

Práh slyšitelnosti: nejnižší úroveň zvuku, kterou lidské ucho dokáže zaznamenat.
Práh bolesti: hodnota intenzity zvuku, při níž vzniká velmi bolestivý pocit. Hrozí poškození sluchu.

“Práh slyšitelnosti	Práh bolesti
10-12 W/m2	1 W/m2
0 dB	120 dB

Decibely jsou odvozenou jednotkou, který se zavedla především z důvodu přehlednosti měření hlasitosti zvuku především v kontextu lidského sluchu. Jde o jednotku s jasně danými rozsahy, kde 0 dB vyjadřuje práh slyšitelnosti a 120 dB práh bolesti. Jde o pochopitelnější vyjádření hladiny intenzity zvuku, kdy většina zvuků z našeho běžného života nalézá svoji hodnotu intenzity právě v tomto rozsahu. Jak se ale tohoto rozsahu hodnot docílilo?

Decibel není běžnou jednotkou jako například kilometr, kilogram apod. Jde o vyjádření poměru dvou hodnot na logaritmické stupnici. Výpočet decibelů se provádí následovně:

L = 10 * log10 (I/I0)	I0 …. práh slyšitelnosti
	I … intenzita

Dekadický logaritmus je funkcí, která nám říká, jakým číslem umocnit desítku, abychom dostali argument, tedy číslo v závorce. Tento způsob přepočtu usměrňuje hodnoty intenzity zvuku do přehlednějších hodnot. To má však i svá úskalí.

Hlavní slabinou v pochopení decibelů jako jednotky je právě zmiňované logaritmické měřítko. Vzhledem k tomu, že decibely jsou vyjádřením hladiny intenzity zvuku v logaritmické funkci, nelze tvrdit, že například 20 dB je dvakrát silnější zvuk než 10 dB, jak by možná většina z nás čekala. Ve skutečnosti nárůst o 10 dB znamená desetinásobek hluku. Nárůst o 20 dB je pak stonásobek původního hluku, nárůst o 30 dB je tisícinásobek atd. To je princip logaritmické funkce.

Záporné decibely jsou samozřejmě možné. Jde však o zvuky takové intenzity, kterou lidský sluch nedokáže zachytit. Příklad naleznete níže v zajímavostech.

Porovnání zdrojů zvuku

Nyní již dost fyziky a omáčky o decibelech. Pojďme se společně podívat na praktické porovnání zdrojů zvuku. V porovnání nebude samozřejmě chybět ani naše nejtišší chladnička na trhu Lord C15.

—------------------– Práh slyšitelnosti: 0 db —--------------------

Klidné dýchání: 10 dB
Šum listí při slabém větru: 15 dB
Klidná zahrada: 20 dB
Lord C15: 29 dB
Šepot: 30 dB
Lehký déšť, tlumený hovor: 40 dB
Běžná mluva: 60 dB
Vysavač: 70 dB
Silný provoz ve městě, křik: 85 dB
Jedoucí vlak: 90 dB
Hudba ve sluchátkách na nejvyšší hlasitost: 95 - 110 dB
Práh nepříjemnosti 105 dB
Rocková kapela: 110 - 120 dB
Startující letadlo: 120 dB

-—-------------------- Práh bolestivosti: 120 dB —-------------------

Startovací pistole, ohňostroj: 140 dB
Start rakety: 180 dB

Zvuk intenzity 150 dB a vyšší dokáže zničit ušní bubínky. Od zdrojů takto intenzivního zvuku bychom se měli držet dále a nebo použít vhodné ochranné prvky. Zvuky s hodnotou 85 dB a vyšší, které dlouhodobě působí na sluch člověka, se dají považovat za nebezpečné a mohou sluch poškodit. Například dlouhodobé poslouchání hudby se sluchátky na maximální hlasitost může vést k velmi nepříjemným poruchám sluchu jako například tinnitus, který se projevuje pískáním v uších.

Zajímavosti ze světa zvuku

Zvuk ve vakuu?
Pro šíření zvuku je nutné, aby prostředí obsahovalo nějaké částice. Pokud prostředí částice neobsahuje, zvuk se pomocí vln nedokáže šířit. Vakuum neobsahuje částice žádné, proto se zvuk ve vakuu nešíří vůbec. Proto v prostoru vesmírného vakua zvuk zkrátka není. Přesto je zvuk ve vesmíru pozorovatelný. To je však již jiná kapitola a bylo by nutné zacházet do podrobností.

Rychlost zvuku
Rychlost zvuku ve vzduchu je přibližně 340 m/s. Ve vodě mají zvukové vlny rychlost 1500 m/s, což je téměř 4,5krát vyšší rychlost. Rychlost zvuku závisí na hustotě a pružnosti daného materiálu. V kapalinách a pevných látkách se zvuk šíří rychleji než v plynech.

Nejhlasitější zvíře
Rekordmanem ze světa fauny je velryba, konkrétně vorvaň. Zvuk zpěvu těchto úžasných stvoření se může pod vodou šířit do vzdálenosti stovek až tisíců kilometrů a jeho hlasitost dosahuje až 230 dB. Pro porovnání, zatroubení slona afrického má hodnotu přibližně 115 dB.

Překvapivě hlasitý drobeček
Mezi zástupce zvířecí říše, u kterých byste pravděpodobně nečekali takové hodnoty, patří krevety. Tento malý tvor dokáže vydávat zvuky o hodnotě až 200 dB.

Nejhlasitější zvuk v dějinách lidstva
Výbuch sopky Krakatoa v roce 1883 byl slyšet přibližně na jedné třetině celé zeměkoule a zvuková vlna oběhla planetu Zemi celkem 3,5krát. Hladina intenzity zvuku byla 310 dB.

Nejtišší místo na Zemi
Nejtišším místem na Zemi je výzkumná komora v sídle společnosti Microsoft v USA. Naměřená hodnota hluku zde byla stanovena na -20,3 dB.

Hlučnost spotřebičů

My jsme Lord, výrobci kvalitních a poctivých spotřebičů. Naším úsilím je předávat našim zákazníkům prvotřídní produkty, které splní veškerá očekávání. Jedním z těchto očekávání je, že nebudou rušit každodenní pohodu v domově. Tichost je, ač se to někomu nemusí na první pohled zdát, důležitým atributem spotřebiče.

Díky tichým spotřebičům si budete moct dovolit kvalitnější odpočinek, můžete mít příjemnější domácí prostředí, případně pokud doma pracujete, tak také pracovní prostředí. Pokud máte malé dítě, nemusíte se bát, že vám ho vzbudí například hučení pračky.

Jedním z důkazů, že to i s tichostí spotřebičů myslíme vážně, je chladnička Lord C15.

Naše Lord C5, nejtišší lednice na trhu

Lord C15, nejtišší lednice na trhu. Chladnička s korunou značky Lord je, co se týče hlučnosti, na trůnu mezi těmito spotřebiči. Extrémně spolehlivá, úsporná a elegantní chladnička vám dá přesně to, co potřebujete. Jako bonus vás nebude za žádných okolností rušit, i kdybyste měli postel ve stejné místnosti.

Plná záruka 5 let garantuje zachování perfektního výkonu. Pětiletá záruka je jasným signálem, že našim produktům důvěřujeme. Tohoto spotřebiče se už jen tak nezbavíte, vydrží vám věky. A budete za to velmi rádi.

Přečtěte si více informací o chladničce Lord C15 a poznejte definici naprostého ticha bez rušivých elementů ve vaší domácnosti.